Dobrý den pane Šimku, na rozdíl od erudovaných stavebníků položím laické otázky k dřevostavbám: 1. Jak moc je problematické vytopení obytných prostor třeba při selhání rozvodu topení, vody případně odpadů? 2. Jsem u dřevostavby instalačně omezen? (mám na mysli např. vrtání do stěn kvůli obrazům, poličkám, skříním, instalace těžkých spotřebičů jako je třeba TV apod.).
Děkuji za odpovědi.

Dobrý den pane Suchánku, i laické otázky sem patří.
1. při vytopení vodou - počítejme třeba zatopení přízemí 10cm. Všude se co se týče podlahových krytin, stěn můžeme dát rovnítko se zděnou stavbou. Podlahy půjdou pryč, stěny včetně vaty uvnitř vyschnou a maximálně je ve spodní části přemalujete - počítáme s krátkým defektem, nikoli v kontaktu s vodou v řádu dní. Obvodové stěny můžou být problém u difůzně uzavřené stěny - zde voda v konstrukci nebude dělat dobrotu. U difůzně otevřené stěny na tom budete lépe, díky skladbě materiálů bude mít možnost voda odejít z konstrukce přirozeně. Určitě by stálo za zvážení dle stavu poškození např. - sonda do konstrukce, demontáž spodní části sádrokartonu apod. pro další postup s nápravou.
2. U difůzně uzavřené skladby stěny bez instalační předstěny (např. RD Rýmařov, Haas Fertigbau, Okal a další) znamená jakákoli hmoždinka v obvodové stěně průnik vlhkosti do konstrukce, což je nežádoucí. Je-li použita instalační předstěna (např. tl. 40mm) a parotěsná folie je pod ní (směrem do exteriéru), můžete do SDK/Fermacellu vrtat jak chcete, parotěsnou folii neporušíte. U difůzně otevřených skladeb jste na tom lépe - není-li použita předstěna, tak navrtáním parobrzdy k žádnému defektu v konstrukci nedojde, máte-li zde předstěnu tak je to to nejlepší řešení.
Jiná otázka jsou těžké záležitosti - horní skříňky kuchyńské linky, závěsné police apod. - je třeba na ně myslet již při opláštění stěn a tyto prostory vyztužit - většinou firmy poskytují tuto službu zdarma. Když zapomenete, nic se neděje - když použijete více hmoždinek a vychytáte si nosný prvek sádrokartonové stěny, bude Vám police z Ikey držet několik let také (můj případ).

Dobrý den pane Šimku. Chtěl bych Vám předem poděkovat za radu a stránky které provozujete. Stavební firma mi navrhla skladbu difuzně otevřené stěny. Sádrokartón 12,5 - vzd. mezera 40 - OSB 18 - min. izolace 140 - OSB 12 - min. izolace 40 - omítka.
Je tato skladba správná. V domě se počítá s rekuperací.
Mám obavu s vnější OSB desky. Nebyla by lepší dřevovláknitá deska?

Pane Kudleji, nenechte se zmást dobrým marketingem a patrně nevědomostí firmy. OSB deska na vnitřní straně funguje jako parobrzda, na vnější straně pak nemá co dělat. Difůzně otevřená stěna znamená, že všechny materiály směrem z interiéru musí mít vyšší a vyšší difůzní otevřenost, vaše konstrukce to nesplňuje. Čili nahradit vnější OSB desku jinou deskou, která má větší difůzní odpor než minerální fasádní vata a zároveň menší než OSB deska na vnitřku (většinou DHF desky apod.).
Volbu rekuperace chválím, v konstrukci ale máte 18cm izolace celkem. Není to málo na dnešní dobu?

Dobrý den,
stavíme dřevostavbu a ráda bych se zeptala na skladbu stěny. Máme naprojektovanou tuto skladbu: polystyren 12cm, OSB 12,5cm, vata 16cm, parozábrana, 4cm vata . Šikminy v podkroví mají 30cm vaty a strop 32 cm. Chci se zeptat jestli té izolace tam není zbytečně moc, hlavně co se týká těch obvodových stěn. Rádi by jsme tam vynechali ty 4 cm.
Děkuji za odpověď Svobodová

Dobrý den paní Svobodová, těžko se odpovídá na Vaši otázku když neznám podrobnosti. Pakliže svůj dům cílíte jako pasivní, máte naprojektovány zasklení trojskly, výměnu vzduchu rekuperací - pak jsou hodnoty izolace na místě. Pakliže cílíte svůj dům jako nízkoenergetický či jednoduše "dům, kde neproděláte majlant na ročním provozu", stačí u obvodových stěn naprosto 12+16cm izolace (vynechejte 4cm v předstěně-ušetříte nějakou tu tisícovku, případný rosný bod bude určitě ve fasádě). Nevím, jestli máte naprojektovanou rekuperaci - mnoho výrobců dřevostaveb nabízí svoje domy jako nízkoenergetické či dokonce pasivní, ve skutečnosti se bez rekuperace i s Vašimi hodnotami zateplení v energetickém průkazu na hodnoty PD či NED prostě nedostanete.

Dobrý den,
stavíme dřevostavbu svépomocí. Dřevostavba byla projektována jako difuzně uzavřená. Skladba směrem z vnějšku: fasáda, 10 cm polystyren, 125 mm osb, 14 cm hranolová konstrukce vyplněná mineralni vatou, parozábrana, 4 cm instalační mezera, sadrokarton. Podle projektu byly připraveny panely oplaštěné z vnější strany deskou Durelis tl. 125 mm. Během těchto příprav, jsem se dočetla o difuzně otevřených konstrukcích. V této chvíli máme postavenou hrubou stavbu. Protože chci stavbu difuzně otevřenou, postupovala bych takto: Desku Durelis bych v hustotě 8 cm od sebe provrtala malými dirami, misto polystyrenem bych stěny z vnějšku zateplila mineralní vatou 10 cm + difuzně otevřený fasádní systém. Z vnitřní strany bych samozřejmě dala osb jako parobrzdu. Je můj postup správný? Je možné to takto zrealizovat nebo nemám již v tomto bodě na výběr a musím dát parozábranu?
A nebylo by ještě řešením provrtanou desku Durelis pod fasádní vatou zaklopit dřevovlaknitou deskou nebo odvětrat pomocí dřevěného roštu? Děkuji, Pavla Žeravíková

Dobrý den paní Žeravíková,

ano, i toto řešení, tj. navrtat Durelis a přidat OSB na vnitřek jako parobrzdu (bez parotěsné folie) je řešení. Nejsem zastánce difůzně otevřených ani uzavřených staveb, klíčová je kvalita a vzduchotěsnost. Na Vašem místě bych místo zdlouhavého vrtání do Durelisu ponechal a zrealizoval naprojektovaný systém difůzně uzavřené stavby. Případné navýšení rozpočtu (další OSB, minerální vata oproti EPS) bych investoval do rekuperační jednotky či dovolené. Oboje Vám v životě přinese více:-)
Rozdíl v užívání a pobytu v dřevostavbě difůz. uzavřené/otevřené konstrukci nepoznáte, ušetřené peníze bych v domě investoval do lepších oken či izolací.

Dobrý den, máte skvělé stránky!
Rád bych se zeptal na difúzně otevřené stavby. Návrh od firmy je: sádrokarton // minerální vlna 8 cm // OSB deska // nosná konstrukce 18 cm vyplněná minerální vatou // dřevovláknitá deska 6 cm // fasáda a částečně odvětrávaný modřín. Je to rozumná varianta?
Druhá otázka se týká výstavby: proč se vlastně u difúzně otevřených staveb postupuje zevnitř ven? A jak se zamezuje nasáknutí vaty vodou při výstavbě? Není v tomhle velké nebezpečí?
Mohl byste, prosím, poradit (snad i jiným zájemcům)?
Díky
Jaroslav Pospíšil

Dobrý den pane Pospíšile, uvedená konstrukce je v pořádku a atakuje hodnoty pasivního domu (tepelněizolačními vlastnostmi). Vytkl bych snad zbytečně velkou 8 cm mezeru před sádrokartonem. Slouží jako instalační mezera (stačí i 4 cm) a ubírá Vám vnitřní užitnou plochu.
U difůzně otevřených staveb, resp. i u difůzně uzavřených, je třeba stavbu co nejdříve tzv. "zavětrovat", tj. zrealizovat její tuhost OSB deskami (které jsou v našem případě na vnitřní straně).
Nasáknutí vaty při výstavbě - dobře časově naplánovat práci co se týče zakrytí vaty - zabránit jejímu styku s vodou. Výrobci (Knauf i Isover) Vám na druhou stranu tvrdí, že vata nacucaná vodou po vyschnutí má identické vlastnosti jako před nasáknutím vodou.