Ekologie dřevostaveb

Můžete slýchávat, že NED či EPD jsou neekologické – sice ušetří energii na svůj provoz, která se ale nevyrovná spotřebované energii potřebné k výrobě izolací, které jsou použity na tyto domy ve velké míře. Jistě slýcháváte o "udržitelné výstavbě", pojďme se podívat blíže.

Nejdříve trocha teorie – jak se vlastně vyrábí jednotlivé izolace?

Kamenná vlna

Při výrobě kamenné vlny je hlavním procesem tavení čediče, což je v podstatě sopečná hornina. K procesu tavení čediče dochází ve speciální kupolové peci, teplota při tavení přesahuje 1500°C. Tavením sopečné horniny, čediče vzniká láva, která se nechává vytékat na rotující válec, a tím vznikají pomocí odstředivé síly malé kapky. Tyto kapky odlétají do tzv. usazovací komory. Malé kapky se vlivem velké rychlosti při odstředivé síle natáhnou na jemné vlákno. Tímto procesem vzniká hlavní část "kamenné vlny", vlákna. Do vláken následně bývá vstříknuto pojivo a dále vodoodpudivé přísady (hydrofobizační olej), proti plísňové a další přísady. Vlákno se rovnoměrně usadí na pás a pokračuje do vytvrzovací pece, kde se spolu s pojivem a všemi přísadami teplem vytvrzuje. Z vytvrzovací pece vychází pás kamenné vlny přes přítlačné zařízení, které spolu s rychlostí posuvu pásu a intenzitou přísunu vláken zajišťuje požadovanou objemovou hmotnost a tloušťku konkrétního výrobku. Dále tento pás pokračuje přes chladící komoru k diamantové pile, tato nařeže hotový výrobek z kamenné vlny na požadovaný formát.

Minerální skelná vlna

Skelná vlna je vyráběna stejným způsobem jako kamenná vlna a díky příbuznosti výchozího materiálu má také podobné vlastnosti.

Pěnový polystyren - EPS

Pěnový polystyren se získává ze zpěňovatelného polystyrenu, který je tuhým buněčným plastem obsahujícím zpěňovalo a je vyráběn z ropy.

Prvním stupněm výroby je přeměňování - surovina se ohřeje ve speciálních předpěňovacích strojích, působením páry při teplotách v rozmezí asi 80 - 100 C. Objemová hmotnost materiálu klesne přibližně z 630 kg/m3 na hodnoty kolem 10 až 35 kg/m3. Během procesu předpěňování se kompaktní perle suroviny přemění na plastové perle s malými uzavřenými buňkami, které mají uvnitř vzduch.

Druhý stupeň je zrání a stabilizace: V právě vypěněných částicích se během chlazení vytváří vakuum a to musí být kompenzováno difuzí vzduchu. Takto získají perle větší mechanickou pružnost a zlepší se schopnost vypěnění, což je velmi užitečné v následujícím stupni přeměny. Tento proces probíhá během procesu zrání materiálu v provzdušňovaných silech. Perle se současně i suší.

Nejdůležitější asi bude pohled na následující tabulku, která představuje hodnoty svázaných energií, tj. všech energií vynaložených na těžbu, výrobu, dopravu stavebních materiálů v přepočtu na běžně používané jednotky a dále hodnoty ekvivalentních emisí CO2 uvolněných do ovzduší při těžbě, výrobě, dopravě základních stavebních materiálů (případně vázaných do hmoty dřeva).

Co je na tabulce zajímavé? Na výrobu nejpoužívanějšího druhu izolací na dřevostavbách – minerální vlně – se při výrobě 1 kg izolace vypustí do ovzduší 1,64 kg CO2. Zajímavé je porovnání s EPS – s výrobou 1 kg EPS podpoříme skleníkový efekt 3,35 kg CO2, nicméně poslední sloupec nám říká, že ve vztahu k 1 m3 izolace je na tom EPS oproti minerální vlně díky své váhové hmotnosti s CO2 lépe. Polystyren je tedy ekologičtější než minerální vlna. Z tabulky se mimochodem jako nejekologičtější jeví použití foukané celuózy.

To máme jednu stránku věci – izolace – bohužel nepříliš pozitivní čísla. V tabulce jsou i hodnoty pro dřeva a cihel, jistě již uvažujete, že musíme myslet komplexně. V jednom výzkumu jsem četl porovnání, jak dopadne pasivní dřevostavba versus pasivní zděný dům, v obou případech použita minerální vata jako izolace. V prvním případě výstavbou zatížíme životní prostředí necelými 20 tunami CO2. Jestliže preferujete zděný dům, bude to 6x tolik.

Netřeba se více rozepisovat, volba je na každém z nás. Bohužel, v hlavách investorů při volbě dřevostavba x zděný dům, je ekologická stránka věci stále v pozadí.

Více informací naleznete na serverech: www.vonka.wz.cz,www.setrnebudovy.cz a strechujem.cz, z kterých jsem také čerpal.